Trendy

Boj o materiál. Co řeší výrobci desek plošných spojů v létě roku 2021?

Říká se, že svět je globální vesnice, v níž všechno souvisí se vším. Chcete jeden příklad za všechny? Nebývá zvykem, aby oblast výroby čipů nebo PCB desek řešily i hlavní zpravodajské kanály. Ale nejde to jinak: každý z nás, který byl zvyklý v posledních letech objednávat cokoli on-line a vše dostávat v termínu, najednou musí řešit zpoždění. Někdy pár dnů, jindy celé měsíce. Příčin je, jak se na globální vesnici sluší, hned celá řada. I o tom jsme se bavili s Radimem Vítkem a Ondřejem Horkým ze společnosti Gatema PCB. Jedním z mála výrobců desek plošných spojů, který díky svému zaměření zatím nemusel zásadněji měnit dodací termíny.

Ale pojďme po stopách příběhu, jenž se začal psát na přelomu let 2019 a 2020 v čínském Wu-chanu. Tedy v místě, kde se jako první objevila pandemie koronaviru. Ta nejprve na pár týdnů vyřadila ze hry místní továrny a způsobila prvotní skluz zakázek. Především se ale z ohniska začal vir šířit do celého světa. Jak jsme reagovali, dobře víte. Lockdown, karantény, přísná hygienická opatření. A především velká nejistota, jež zaplavila celou řadu oborů.

Přesně v ten moment se do Evropy vrátily i zakázky, které by normálně patřily asijským výrobcům. Pro mnoho podniků bylo bezpečnější nespoléhat se na vzdálenou logistiku. „V loňském roce jsme nejprve vyráběli opravdu hodně, protože se k nám vlivem výpadku Číny dostala celá řada evropských společností. Dostávali jsme zakázky od firem, které u nás dříve vůbec nenakupovaly. Ale v létě se začala projevovat opatrnost celého trhu. Ubylo standardních zakázek, více se řešily ty rozvojové. Bylo cítit, že zejména automotive vyčkává,“ říká Ondřej Horký, vedoucí obchodu Gatema PCB.

O měď nebojují jen výrobci elektroniky

A právě v ten moment si Evropa zadělala na současný problém, který ji dostihl naplno se startem letošního roku. Po léta všechno běželo ve standardním módu. Čínské podniky vyráběly základní suroviny jako je měď nebo plast. A ty pak dodávaly odběratelům na celém světě. Všechno bylo dopředu nasmlouvané a nebylo potřeba v tom hledat žádné složitosti. „Tím, že hodně evropských společností znejistělo, přestalo naskladňovat suroviny a raději vyčkávalo. Paradoxně si tím na sebe přivolaly krizi. Protože měď, která by skončila například u evropských výrobců automotive, najednou přebývala a místní producenti nelenili. Našli si nové odběratele například z oblasti větrných elektráren. Přestalo to být tak, že si výrobci elektroniky konkurují navzájem, ale objevili se noví hráči z úplně jiných oborů,“ upozorňuje Ondřej Horký.

Přitom platí, že zatímco do jednoho auta jsou potřeba přibližně tři kilogramy mědi, jedna větrná elektrárna potřebuje jen v základu tři tuny – ke kterému je potřeba přičíst rozvody a dráty. Navíc taková měď nemusí být tak ušlechtilá, a je tím pádem cenově atraktivnější. Ve chvíli, kdy evropský automotive a další obory chytili druhý dech, čínští producenti už měli nasmlouvané jiné partnery. A s tím začalo druhé kolo paniky.

Run na materiál

„Najednou jsme všichni zároveň zjistili, že mědi nebo plastů je a bude nedostatek. Proto jsme zareagovali tak, jak je běžné. Začal hon na materiál. Všichni začali objednávat mnohem větší dávky, než běžně potřebují, aby měli dostatečné skladové zásoby. Tím jsme ale celou situaci ještě zkomplikovali. Začali jsme bojovat mezi sebou, a tím jsme producentům umožnili navyšovat několikanásobně ceny, spekulovat a na trhu se objevili i noví překupníci,“ dodává Radim Vítek z oddělení technické přípravy výroby.

Aby toho nebylo málo, ruku v ruce s nedostatkem surovin, přišly další okolnosti, jež se promítly do nervózní atmosféry. „Zkraje roku vyhořely dvě obrovské výroby v Číně, které byly schopné produkovat neskutečná kvanta materiálů. Najednou nejsou, a náhradu logicky nejde nahradit ze dne na den,“ říká Ondřej Horký. Problémy zastihly také logistiku. Letecká přeprava se stále vzpamatovává z koronavirové krize, námořní doprava je přetížená. Mnoho z nás zaznamenalo krizi v Suezském průplavu, již způsobila jedna uvíznutá loď. Ale problémy se dotýkají také dalších přístavů.

„V Americe je běžné, že lodě kotví nebo krouží kolem přístavu klidně čtrnáct dní, než dojde k jejich vyskladnění. Ale podobné příklady známe také z Evropy. Vinou toho se cena kontejneru standardně ztrojnásobila, ale mnohdy jde i o desetinásobky původní ceny přepravy. To jsou věci, které musíte zohledňovat,“ doplňuje jej Radim Vítek.

Přesto Gatema PCB stíhá drtivou většinu svých zakázek v termínu. „Klíčové v první fázi bylo, že máme velmi silné ekonomické zázemí. Mohli jsme si díky tomu naskladnit materiál na více než tři měsíce dopředu – a ten jsme k nám dostali. Mnoho našich konkurentů si to nemohlo dovolit a vyrábí tak jen to, na co má právě skladové zásoby. Mnohdy tak mají zpoždění několik týdnů i měsíců. Oproti tomu, my stále držíme standard mezi pěti až deseti dny. A pak bylo důležité se nezbláznit. V jeden moment nás oslovilo několik společností s tím, že by od nás potřebovaly vyrobit velké plochy. Pro nás by to samozřejmě bylo lákavé, protože bychom dokázali pokrýt výrobu na několik měsíců dopředu. Ale zároveň bychom tím ohrozily naše tradiční partnery. Proto jsme s díky odmítli a rozhodli se vsadit na věrné a loajální. Neříkám, že nové zakázky nepřijímáme, ale nechceme se v nich pouštět do velkých harakiri,“ vypráví Ondřej Horký.

S tím, že pokud nenastane nic mimořádného, je Gatema minimálně do konce roku připravena všechno zvládnout. „Do té doby by se mohla situace na trhu se surovinami trochu uklidnit,“ uzavírá Ondřej Horký.

Zajímá Vás k tématu více?
Spojte se s našimi odborníky:
Radim Vítek
vedoucí výroby PCB