Trendy

Boj o materiál. Co řeší výrobci desek plošných spojů v létě roku 2021?

Říká se, že svět je globální vesnice, v níž všechno souvisí se vším. Chcete jeden příklad za všechny? Nebývá zvykem, aby oblast výroby čipů nebo PCB desek řešily i hlavní zpravodajské kanály. Ale nejde to jinak: každý z nás, který byl zvyklý v posledních letech objednávat cokoli on-line a vše dostávat v termínu, najednou musí řešit zpoždění. Někdy pár dnů, jindy celé měsíce. Příčin je, jak se na globální vesnici sluší, hned celá řada. I o tom jsme se bavili s Radimem Vítkem a Ondřejem Horkým ze společnosti Gatema PCB. Jedním z mála výrobců desek plošných spojů, který díky svému zaměření zatím nemusel zásadněji měnit dodací termíny.

Přelomové baterie pro elektromobilitu? Zatím víc řečí, než realita

O společnosti MGM Compro už jsme na PCB Master psali. Jako o firmě, která na začátku devadesátých let vyrostla z takzvaného „slušovického“ zázraku a dnes ze Zlína dodává sofistikovaná řešení těm nejnáročnějším klientům z oblasti aerospace. Tentokrát se na příběh podíváme z trochu jiného úhlu. Z toho, který by mohl čtenáře ještě více zajímat. Z pohledu desek plošných spojů. Dobrý důvod vyzpovídat Grigorije „Grišu“ Dvorského – duchovního otce společnosti, který stále platí za klíčového inovátora a nositele firemního knowhow. A Jakuba Henčla – mladého „dravce“, který zastává funkci Chief Operation Officera a stará se o provoz a procesy ve společnosti.

Co to vlastně je redesign DPS? A kdy se dělá?

Redesign DPS je komplexní proces zahrnující ověření stávající výrobní dokumentace, transformaci dokumentace do nového vývojového prostředí, ověření dostupnost všech součástek, úpravy schémat layoutu a ověření nového designu. Nejčastějším důvodem pro redesign je špatná dostupnost některých komponent. Požadovaná součástka může být dočasně nebo trvale nedostupná. Může nastat i situace, kdy se blíží konec produkce dané součástky (NRND, Not recommended for new design nebo EOL, End of Life). S nedostupností integrovaných obvodů se poslední dobou setkáváme poměrně často. Vlivem pandemie byli mnozí producenti elektronických součástek nuceni snížit své výrobní kapacity.

Kdy se vyplatí nakoupit desku v Evropě, a kdy v Číně?

Jedním z nejzásadnějších trendů, které má přinést automatizace výroby, bude také návrat výroby do Evropy nebo severní Ameriky. Proč? Protože nejdražší na výrobě jsou dnes „člověkohodiny“. Pokud ale ubude nejméně kvalifikovaných zaměstnanců vykonávajících rutinní práci, a naopak přibude odborníků či kreativních lidí, které musíte dobře zaplatit všude na světě – začne být jednou z nejzásadnějších proměnných v celém výrobním procesu zase přirozený náklad v podobě logistiky z jednoho konce planety na druhý a zároveň „cena“ v podobě časové prodlevy, kterou tato přeprava produktů způsobí.

Fotonika není elektronika. U ní nikdo neví, co bude za pět let

„Do České republiky nemíří ani procento z toho, co vyvineme a vyrobíme. Máme pouze určitá strategická partnerství s univerzitami, ale to v celém obratu firmy tvoří skutečně nepatrný zlomek obratu,“ říká na úvod společného vyprávění Martin Žoldák ze společnosti Argotech. Ta se jako jedna z mála v tuzemsku intenzivně zabývá oborem fotoniky. Dynamicky rozvíjejícího se segmentu, jež se v nejbližší budoucnosti stane onou vyhlíženou „skokovou změnou“ v oblasti dalšího vývoje technologií. Za poslední dekády jsme si zvykli, že všechno kolem nás se neustále zrychluje – a že má tahle změna exponenciální charakter. Jenže nyní jsme ve stádiu, kdy je další růst možný teoreticky, ale naráží na fyzikální limity. Optická vlákna mohou být stále rychlejší, ale fyzika má určité zákonitosti v oblasti vzdáleností, teploty, příkonu energie, odpadního tepla. Proto se hledají alternativy a fotonika má ze všech oborů nejlépe nakročeno tyto limity překonat.