Interview

Na VUT v Brně vzniká první elektrický monopost formule

Svět velké formule 1 je nejspíš až příliš blyštivý na to, aby se v něm Češi dokázali výrazněji prosadit. Vše je o velkých globálních značkách, které za závodníky a jejich vozy stojí. Nejde jen o řidičský um, ale o schopnost sehnat velké sponzory, postavit elitní tým a získat místo mezi necelou třicítkou vyvolených jezdců. Přesto vzniká právě teď v České republice monopost, který budí pozornost. Jde o vývoj vůbec první elektrické formule u nás, na které se podílí tým TU Racing, jenž funguje při Vysokém učením technickém v Brně. O tom, jak si čeští studenti v globální soutěži vedou a také o elektronice a PCB deskách jsme se bavili s Dominikem Klementem. Nejmladším vedoucím týmu v jeho desetileté historii a vůbec prvním vedoucím z fakulty elektrotechniky.

Rostoucí potřeby lidí zaručí, že se desky budou vyrábět stále dál

František Vlk není zrovna typický byznysový 'žralok'. Mluví rozvážně, pečlivě volí slova, vstřícně děkuje za vaše otázky a na stole před sebou má položený deset let starý mobilní telefon s tlačítky. Přesto - a nebo dost možná právě proto - se mu podařilo vybudovat v Boskovicích společnost, která zaměstnává ke dvěma stovkám lidí a získala si v oblasti výroby desek plošných spojů renomé po celé Evropě. "Loňský rok jsme ustáli nad očekávání, ale je předčasné se radovat, protože krize část oborů teprve zasáhne. Celková spotřeba je koronavirem stále utlumena a zejména dražší věci se méně prodávají. Lidé vyčkávají, co bude dál. Firmy začaly zbrojit na post-covidové období, což se projevuje zejména tím, vyvíjejí a následně objednávají složitější desky. Pro nás je to zajímavější zboží s vyšší přidanou hodnotou," říká na úvod společného rozhovoru. Loňský rok zastihl Františka Vlka osobně i Gatemu jako celek ve velkých turbulencích. Nejprve oznámil překvapivou akvizici renomovaného německého Kubatroniku. Jenže, než se stačily týmy seznámit a začít propojovat své znalosti, zasáhla vyšší moc. Pandemie koronaviru znemožnila volné cestování a onlinové nástroje celý projekt trochu zabrzdily. Oproti tomu, samotná výroba jela na plné obrátky už od prvních měsíců roku, protože se v problémech ocitli čínští výrobci. "Situace v Číně nám nahrála. Mnohé evropské firmy se musely obrátit na evropské výrobce PCB. A řada z nich s námi spolupracuje i po návratu k normálu. Navíc se mění trend a uvažování manažerů a klíčových lidí," doplňuje František Vlk.

Rok 2020 v oboru PCB: klasických desek ubylo, firmy investovaly do vývoje

Rok 2020 se dostane do učebnic. Bude stát po boku legendárních let 1968, 1989 nebo 2001, které dokázaly měnit pravidla hry. Skoková změna se odehrává i nyní – mění se kultura práce, návyky lidí, globální logistika, ekonomické parametry, společenské konvence, technologické možnosti. Vývoj v mnoha oblastech dokázal ještě více akcelerovat. Ostatně, považte sami, dokážete si představit podobnou pandemii před deseti nebo dvaceti lety? Bez možnosti home-office, videokonferencí, rychlého internetu, pokročilé automatizace nebo umělé inteligence by její průběh byl zásadně jiný. I o tom jsme se bavili s Františkem Vlkem, Zdeňkem Cápalem a Ondřejem Horkým. Třemi muži, kteří „hýbají“ společností Gatema PCB a.s. – předním evropským výrobcem desek plošných spojů, jež jen v letošním roce stihla přejít na holdingovou strukturu, akvizici známého německého Kubatroniku, otevřít rakouskou pobočku Katema Tec a výrazně posílit své aktivity v Polsku. To na rok, u něhož má většina lidí spíše černý puntík, není vůbec špatné.

IPC Class 3 je dnes nadstandard, ale brzy bude nutnost

Elektronika – to je obor, který provází Jiřího Dostála skutečně celým životem. Už jako malý kluk chodil do vývojového centra Tesly, kde koukal otci pod ruce při výrobě radarů. Elektroniku samozřejmě vystudoval a od roku 2000 pracuje ve společnosti RealTime Technologies, kde má dnes v pozici technického ředitele na starost nejen řízení výroby, ale zároveň je také jedním z hlavních školitelů společnosti pro oblast IPC certifikací. To v praxi znamená jeden až dva workshopy a semináře každý týden a více než pět stovek proškolených specialistů v oblasti pěti IPC standardů. Má certifikát Master IPC Trainer pro oblasti IPC-A-610 (celosvětově nejpoužívanější standard pro montáž elektronických sestav), IPC 7711/21 (která se týká oprav, remodeláží a modifikací zákaznických sestav), Master Instructor MIT pro oblasti IPC-A-600 (pro kritéria neosazených desek plošných spojů) a WHMA-620 (pro montážní činnosti spojené se sestavami kabelů a svazků). Status MIT pak zaručuje, že může školit další specialisty a trenéry.

Přístroje měřící fotosyntézu. Z Čech až na Harvard, Princeton či do NASA

Existují skvělé příběhy. A občas se píšou i na docela nenápadných místech. Třeba v Drásově – nevelkém městysu ležícím nedaleko Brna. V tiché ulici tu sídlí firma Photon System Instruments (PSI), která dodává své měřicí přístroje nejslavnějším institucím světa – americkému Národnímu úřadu pro letectví a kosmonautiku NASA, univerzitám na Harvardu či Princetonu. Má dceřiné firmy v řadě zemí světa a distributory na všech kontinentech, s čestnou výjimkou Antarktidy. To už je dobrý důvod vyzpovídat Ladislava Hronka, který ve firmě pracuje už od přelomu tisíciletí.