Interview

Náš obor míří ke složitosti a miniaturizaci

František Vlk, majoritní vlastník společnosti Gatema, se zabývá výrobou desek plošných spojů už více než čtvrt století. A zatímco v roce 1995 se musel sám sebe ptát, zda se rozhodl správně – to ve chvíli, kdy 30 zaměstnanců nemělo dostatek zakázek, dnes má k dispozici moderní výrobní prostory v Boskovicích, z nichž obsluhuje zákazníky z celé Evropy. Gatema v současnosti platí za nepřekonatelného leadera v rychlosti výroby standardních prototypových desek, ale jak ukázala nedávná akvizici německé společnosti Kubatronik, tady její ambice nekončí. V brzké budoucnosti by ráda vedle mimořádně rychlé a z velké části automatizované výroby klasických desek, oslovovala i náročné zákazníky z nejpokročilejších oborů. Ostatně, právě ve složitosti a flexibilitě, vidí František Vlk zároveň největší potenciál směrem do budoucna?

Pane Vlku, ví se o vás, že nejste jen většinovým vlastníkem společnosti, ale zároveň velkým fanouškem oboru vývoje a výroby desek plošných spojů. Jaké jsou z vašeho pohledu ty nejzásadnější trendy současnosti?

Myslím, že obecně elektronika směřuje ke složitosti, která je zároveň spojena s miniaturizací. To je neoddiskutovatelný trend posledních let. Když si člověk vzpomene, jak vypadaly první mobily z devadesátých let, tak to byla neforemná „cihla“ s nabíječkou. Ano, dalo se to přenášet, ale pěkně jste se u toho zapotili. Přitom, co to umělo tehdy a co umí mobily dnes – kdy nosíme v kapsách malé a lehoučké přístroje nadupané špičkovými technologiemi, fotoaparáty, aplikacemi, rychlým internetovým připojením. Teď navíc přicházejí ohebné technologie.

Co to znamená pro vývoj desek plošných spojů jako takových?

Jsem přesvědčený o tom, že největší zájem v budoucnu bude právě o složité a komplikované desky, ať už půjde o rigid-flex nebo v uvozovkách standardní vícevrstvé desky, vysokofrekvenční desky, desky s řízenou impedancí. Pro nás výrobce je potřeba orientovat se tímto směrem, protože finanční efekt, který je spojený s rychlostí a se složitostí, může být velmi atraktivní.

Tedy, právě tímto směrem se vydá i Gatema?

Ano. A tuto prototypovou výrobu složitých desek bychom chtěli obohatit o výrobu malých sérií. Domníváme se, že pro opravdu „top“ zákazníky jsou a budou atraktivní takoví dodavatelé, kteří budou schopni vedle rychlých prototypů nabídnout i kvalitní a cenově zajímavé malé série. Což jsou tak trochu dva světy v jednom – technologicky, organizačně, logisticky obtížně zvládnutelné. Velké firmy to řeší dvěma fabrikami, my bychom chtěli pod jednu střechu postavit dvě paralelní cesty. Rozhodně se nechceme vzdávat toho, v čem jsme teď dobří a vyhledávaní – rychlosti a prototypové výroby. Ale vedle toho bychom chtěli interně vystavět novou cestu, počínaje obchodníky, přes příjem zakázek, zpracování, technologických podkladů až výrobu jako takovou. Odborně jsme na výši, máme zkušený tým s velmi dobrým know-how i potenciálem směrem do budoucna. Samozřejmě, bude to trochu schizofrenní přístup např. v tom, že v posledních letech jsme udělali první poslední pro maximální automatizaci procesů přijetí a zpracování zakázky. Pokud se dnes rozhodneme dělat náročné a sofistikované desky, je to naopak především o intenzivní komunikaci se zákazníkem, neboť výrobce se stává konzultantem a mnohdy i spoluautorem zadání. Tyto projekty si vyžadují úplně jiný přístup vícero lidí. Naprosto jiný je i cíl – nejde o to mít desku do 24 hodin, ale mít desku se 110% spolehlivostí.

Souvisí s těmito ambicemi i nedávný nákup Kubatroniku, jenž je známý tím, že se primárně soustředí na vícevrstvé a sofistikované vrstvy pro nejpokročilejší obor jako je letectví či telekomunikace?

Ano, i když tam sehrála prvek také náhoda. Původním cílem akvizice bylo mít v Německu obchodní zastoupení. Prodávat tam vlastní výrobky za svoje ceny, nikoli prostřednictvím překupníka – při vší úctě k firmám, které se živí překupováním. Když se objevila možnost získat Kubatronik, už to nebylo jen o zastoupení, ale i o know-how. Je to pro naše budoucí portfolio hodně dobrý krok a můžeme se toho od sebe vzájemně mnoho naučit.

Jak a kdy sofistikované desky začleníte do svého portfolia?

Nesmíme nic uspěchat. Musíme si na to připravit interní kapacity a procesy. Teprve potom můžeme dát na vědomí zákazníkům, že se začneme k určitému typu zákazníků chovat jinak než doposud. Bude to víc o diskusi, o upřesňování požadavků, o zpětné vazbě mezi zákazníkem a dodavatelem. Každá maličkost může mít velký vliv, zákazníci jsou zvyklí tyto maličkosti diskutovat s výrobcem, ptát se jich na jejich názor. Bude to chvilku trvat, než se to podaří, než si vzájemně sedneme, ale jiná cesta dle mého názoru neexistuje.

Podíváme-li se obecně na obor IT, už dlouho visí ve vzduchu zásadní změna paradigmatu. Vyhlížíme kvantové počítače, exascalové superpočítače, memory-driven computing. Abychom toho docílili, musí se mnohdy změnit i sama podstata tradičních komponentů a občas také nahradit staré fyzikální mechanismy novými. Například fotonika nám dnes nahrazuje klasickou nulu a jedničku. Je něco podobného „za dveřmi“ i v oblasti desek plošných spojů?

I tady se vyvíjí způsob výroby. Stejně jako mnoho dalších oborů, i my sondujeme situaci v oblasti 3D tisku. Zatím je to záležitost čistě prototypová, ale je otázkou, kam to dospěje. Na druhou stranu toho se nemusíme bát, protože dle mého názoru si může Gatema koupit 3D tiskárnu a začít tisknout desky paralelně k stávající klasické výrobě. V tomto směru obavy nemám. Pak je to o tom, jestli může být plošný spoj něčím nahrazen. V budoucnu asi možná bude – nějakými součástkami, kde všechny funkční celky budou v jedné součástce a propojení plošným spojem odpadne, nebo se plošný spoj stane součástí této součástky. Někde ve vzdálené budoucnosti už směřujeme k bionickým sítím nebo podobným záležitostem, ale to je podle mého běh na hodně dlouhou trať. Nemám obavu, že by v dohledné době vznikl nějaký substitut, který by plošný spoj nahradil a tím by Gatema nebo další výrobci plošných spojů přišli o práci.  

Image
Desky plošných spojů
Zajímá Vás k tématu více?
Spojte se s našimi odborníky:
František Vlk
zakladatel firmy